Úcta není strach a už vůbec ne - sedni...

Většina lidí si myslí, že když pes umí pět povelů, tak je vychovaný. Ale můžete mít psa, který perfektně "sedne", a přesto k vám nemá ani špetku úcty.
Úcta totiž není o tom, co pes udělá, když na něj zařvete. Je o tom, jak se k vám chová, když zrovna nic neříkáte. Úcta je o prostoru. Ve psím světě je prostor to nejcennější. Ten, kdo ovládá prostor, je ten, kdo velí. Pokud do vás pes vráží, když procházíte chodbou, pokud vám stojí na nohou, nebo vás doslova vytlačuje z gauče, nerespektuje vás. Neuctívá vaši integritu. V jeho očích jste jen "objekt", který se mu musí přizpůsobit.
My si pleteme lásku s podřízeností. Často slyším: "On mě tak miluje, že se ode mě nehne ani na krok." Jenže pokud se na vás pes neustále lepí, nenechá vás v klidu ani na záchodě a neustále se dožaduje fyzického kontaktu, není to vždycky láska. Často je to kontrola. Pes, který k vám má úctu, vám dopřeje klid. Ví, kde končí on a kde začínáte vy. Úcta se nedá vynutit křikem. Mnoho majitelů se snaží získat respekt tím, že na psa zvyšují hlas. Ale pes nevidí autoritu v někom, kdo ztrácí nervy.
Úcta vzniká v naprostém klidu a důslednosti. Vzniká v těch malých momentech, kdy psovi nedovolíte, aby vám vběhl do cesty, nebo když ho nenecháte, aby si vynutil pohlazení zrovna ve chvíli, kdy o tom rozhodl on. Pokud k vám pes nemá úctu v maličkostech, nikdy vás neposlechne v krizi. Proč by měl? V jeho světě jste mu celou dobu ukazovali, že na vašem prostoru a vašich pravidlech nezáleží. 

Chcete nastavit, prohloubit a podporovat úctu ve vztahu s vaším psem?
Objednejte si moje služby: